Paušální výdaj na dopravu silničním vozidlem – 2. část

První část příspěvku byla věnována problematice paušálního výdaje na dopravu ve vztahu k dani z příjmů. Druhá část se zabývá vztahem k DPH a upozorňuje na některé části této novely zákona o daních z příjmů.

Autor: MVDr. Antonín Kozdera, CSc., daňový poradce č. 1844

V souvislosti s paušálním výdajem na dopravu (ZDP § 24 odst. 2 písm. zt) je ponejvíce diskutována otázka nutnosti vedení tzv. knihy jízd. Z hlediska ZDP tato nutnost v případě použití paušálního výdaje v některých případech skutečně odpadá. Podle mého názoru lze tuto možnost využít v případě fyzické osoby – neplátce DPH. Otázkou je prokázání správnosti nároku na odpočet DPH z daňových dokladů za PHM a parkovné u plátců. Odpověď na tuto otázku řeší informace z MF z 22.9.2009:

Tzv. zrušení knihy jízd novelou zákona o daních z příjmů ve vztahu k DPH

Zákonem č. 304/2009 Sb. byla v rámci tam obsažené novely zákona o dani z příjmů zcela nově zakotvena možnost aplikace paušálního výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem. Pokud se daňový subjekt pro možnost uplatnění tohoto paušálního výdaje rozhodne, nemusí pro účely daně z příjmů vést evidenci, která by prokazovala jeho výdaje v souvislosti s provozem silničního motorového vozidla (tzv. kniha jízd). Uplatnění předmětného paušálního výdaje na dopravu je na volbě daňového subjektu.

Znovu nutno upozornit, že pravidla uplatnění jmenovaného paušálu a s tím spojené důsledky platí v oblasti daně z příjmů. Jde-li o daň z přidané hodnoty, sem dotčená novela v zásadě nijak nedopadá. U plátců, kteří si u daně z příjmů zvolí možnost uplatnění paušálního výdaje na dopravu, se tedy tato skutečnost do uplatňování DPH nijak nepromítá. Pro DPH platí stejný režim a pravidla jako před novelou umožňující u daně z příjmů zvolit dotčený paušální výdaj. Nárok na odpočet DPH a podmínky pro jeho uplatnění stanoví zejména § 72 a § 73 z.č. 235/2004 Sb. v platném znění. Nadále tak platí, že plátce má právo uplatnit nárok na odpočet, pokud přijme od jiného plátce zdanitelná plnění, použije je pro svoji ekonomickou činnost a doloží je daňovým dokladem. Dodržení těchto podmínek v daňovém řízení musí prokázat. Použití paušálního výdaje na dopravu pro účely daně z příjmů neznamená automaticky, že plátce prokázal použití pro ekonomickou činnost pro účely uplatnění nároku na odpočet DPH. Zákon o dani z přidané hodnoty neurčuje a nikdy exaktně neurčoval, jaké důkazní prostředky pro prokázání správnosti daňové povinnosti má plátce daně předložit, stejně tak neobsahoval k doložení užití motorového vozidla pro ekonomickou činnost povinnost vedení právě tzv. knihy jízd. Bylo a je vždy na plátci daně, jakými důkazními prostředky užití motorového vozidla a spotřebu pohonných hmot pro ekonomickou činnost doloží.

Vzhledem k uvedenému je třeba shrnout, že pouze volba a užití paušálních výdajů na provoz silničního motorového vozidla pro účely daně z příjmů neprokazuje pro účely daně z přidané hodnoty správnost uplatněného nároku na odpočet DPH. 

Z výše uvedené informace nevyplývá jmenovitě nutnost vedení knihy jízd pro účely prokázání správnosti uplatněného nároku na odpočet DPH, domnívám se ale, že pro tento účel vyhovuje nejlépe. Tento článek se nezabývá otázkou povinnosti vedení knihy jízd, pouze upozorňuji, že evidence jízd není nutná jen pro účely ZDP nebo ZDPH. Existují i jiné předpisy, týkající se silniční dopravy, které ukládají povinnost vedení záznamů o provozu vozidla, zejména v případě zaměstnanců.

Komentář:

Některé z podmínek, vyjmenovaných v první části článku, by mohly být případně předmětem diskuse, zda platí tak, jak jsem uvedl. Znění příslušného § ZDP je skutečně v některých částech ne zcela jasné. Z tohoto důvodu byla tato problematika skupinou daňových poradců předložena na tzv. Koordinační výbor pod č. 281. Na Koordinačních výborech se konfrontují názory daňových poradců na vybrané problematické části daňových zákonů s argumenty a názory MF. Koordinační výbor, týkající se paušální náhrady na dopravu ještě není uzavřen, je projednán částečně. V mém článku uvedené podmínky jsou v souladu s dílčími závěry tohoto Koordinačního výboru a s názory pracovníků MF, tak, jak byly prezentovány na školeních. Nutno podotknout, že závěry Koordinačních výborů nejsou právně závazné.

Podmínka uplatnění paušální náhrady u maximálně tří vozidel ve zdaňovacím období, znamená tři celkem za rok. Tedy pokud je např. na začátku roku uplatněn paušální výdaj u tří vozidel a v průběhu roku jedno prodáno, tak už nelze náhradu uplatnit u dalšího.

V případě koupě vozidla v termínu od druhého dne v měsíci do konce kalendářního měsíce není splněna podmínka využití za celý kalendářní měsíc. Další podmínkou je nemožnost střídat výdaje paušální se skutečnými v průběhu zdaňovacího období. Za předpokladu, že bude v příslušném zdaňovacím období použit u tohoto vozidla paušální výdaj, není jasné, jestli v tomto měsíci lze vůbec nějaké výdaje uplatnit.

Podmínka přenechání jiné osobě. Za jinou osobu není považován zaměstnanec, pokud bylo vozidlo použito pouze pro služební účely. Pokud bylo vozidlo zaměstnancem použito pro účely služební i soukromé, i pouze po část zdaňovacího období, paušální výdaj nelze použít. Spolupracující osoba a účastník sdružení bez právní subjektivity jsou považováni dle názoru MF za jinou osobu.

Využití kráceného paušálního výdaje. Pokud je uplatněn u jednoho ze tří vozidel krácený paušální výdaj na dopravu, platí pro účely tohoto zákona, že ostatní dvě vozidla, u nichž poplatník uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak (§ 24 odst. 2, písm. zt). Tato věta znamená, že důkazní břemeno není, jak je pravidlem u daňových zákonů, na straně poplatníka, ale na straně správce daně. Tedy správce daně musí prokázat, že vozidlo bylo použito např. i k soukromým účelům, nebo že bylo přenecháno po část zdaňovacího období jiné osobě.

Vysvětlivky:

  • ZDP – zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • ZDPH – zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
  • MF – Ministerstvo financí ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close