Prekluze a promlčení

V daňové oblasti se setkáváme s pojmy jako prekluzivní lhůta, promlčení závazku, nepromlčená pohledávka. V dnešním článku bych se rád pokusil pojmy prekluze a promlčení vysvětlit.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

I. Prekluze

Následkem prekluze je zánik práva jeho neuplatněním v prekluzivní (propadné) době, právo přestává existovat.

K zániku práva je třeba splnění dvou předpokladů:

  • uplynutím zákonem stanovené doby,
  • neuplatnění práva v této době.

Právní následky prekluze:

  • zaniká subjektivní právo,
  • příslušný orgán přihlíží k prekluzi z úřední povinnosti,
  • dojde-li k plnění po uplynutí prekluzivní doby, jde o bezdůvodné obohacení, neboť právní důvod plnění v důsledku prekluze odpadl.

Pojem prekluze je většině lidem pohybujícím se v oblasti účetnictví a daní znám ze zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“). ZSDP řeší, do kdy je možné daň vyměřit, doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet. V ustanovení § 47 ZSDP se dočteme, že právo vyměřit, doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet zaniká po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání či hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat.

Aby informace týkající se daňové prekluze byla úplná, je potřeba dočíst i druhý odstavec § 47 ZSDP. V něm je uvedeno, že byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení, nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde byla současně povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat.

II. Promlčení

Oproti prekluzi, kdy dochází k zániku práva, při promlčení nedochází k zániku práva, právo nadále existuje. Nicméně dochází k jeho výraznému oslabení, neboť nárok, jako součást subjektivního práva, se stává podmíněným.

Uplynutím promlčecí doby je naplněno první stadium promlčení, v němž se uplatnily dvě skutečnosti:

  • uplynutí času,
  • neuplatnění práva.

Právní vztah mezi oprávněným a povinným trvá nadále, subjektivní právo ani nárok nezaniká, pouze nárok se stal podmíněným, tj. závislým na tom, zda se povinný promlčení dovolá, či nikoliv. Povinnému vzniklo uplynutím promlčecí doby právo uplatnit námitku promlčení, bude-li oprávněný realizovat své subjektivní právo. Oprávněný se může domáhat ochrany svého práva u soudu i po uplynutí promlčecí doby, neboť jeho právo nezaniklo. Povinný může dobrovolně splnit svoji povinnost, i když promlčecí doba uplynula, na straně oprávněného nepůjde o bezdůvodné obohacení.

Druhé stadium promlčení nastává v okamžiku, kdy oprávněný subjekt uplatnil své právo u soudu. Poté je třeba odlišit případy, kdy povinný subjekt nevyužil svého práva vznést námitku promlčení, či naopak, kdy tuto námitku uplatnil. Pokud povinný nenamítl promlčení, příslušný orgán k němu nepřihlíží z úřední povinnosti. Uplatněním námitky promlčení způsobuje, že nárok zaniká, a tudíž se právo stává nevynutitelným a příslušný orgán jej nemůže přiznat. Pokud by došlo k plnění v tomto druhém stadiu, opět nejde o bezdůvodné obohacení.

Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Dále se nepromlčují zástavní práva, pokud trvá zajištěná pohledávka a nepromlčují se práva z vkladů na vkladních knížkách a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá.

Několik poznámek k promlčecím dobám dle občanského zákoníku: 

  • obecná lhůta je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé,
  • bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky,
  • jde-li o právo oprávněného dědice na vydání dědictví, počne běžet promlčecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno,
  • právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví,
  • právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil; nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo,
  • práva z přepravy se promlčují za jeden rok s výjimkou práv na náhradu škody u přepravy osob,
  • právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno,
  • bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno,
  • bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedená lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty,
  • úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech,
  • změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí lhůty vliv,
  • uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží.

Několik poznámek k promlčecím dobám dle obchodního zákoníku:

  • obecná lhůta je čtyřletá,
  • promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou,
  • strana, vůči níž se právo promlčuje, může písemným prohlášením druhé straně prodloužit promlčecí dobu, a to i opakovaně; celková promlčecí doba nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala poprvé běžet,
  • placení úroků se považuje za uznání závazku ohledně částky, z níž se úroky platí,
  • promlčecí doba skončí nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet.

Institut promlčení v daňové oblasti

V daňové oblasti se s promlčením můžeme setkat např.:

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – z ustanovení § 23 vyplývá daňovému subjektu povinnost zvýšit základ daně o promlčené závazky (samozřejmě za splnění dalších podmínek),
  • zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů – opravné položky lze tvořit pouze k nepromlčeným pohledávkám,
  • zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků – v § 70 je stanoveno, že právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným.

Popisovaná problematika demonstruje, že pro správnou aplikaci veřejnoprávních norem, pod které patří mj. účetní a daňové normy, je nezbytná alespoň základní znalost obecného práva, soukromého práva popř. právní teorie.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close