Vliv pohledávek na stanovení základu daně z příjmů a vyměřovacích základů při změně ve způsobu uplatňování výdajů

V dnešním článku bude rozebrán vliv pohledávek a jejich následná úhrada v dalším zdaňovacím období na stanovení daňového základu a vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojištění při přechodu z prokázaných výdajů uplatňovaných za zdaňovací období 2008 na tzv. paušální výdaje za zdaňovací období 2009. Celá problematika je rozebrána z pohledu daně z příjmů, z pohledu sociálního pojištění a z pohledu zdravotního pojištění.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

I. Daň z příjmů

Pokud poplatník eviduje k 31.12.2008 neuhrazené pohledávky a rozhodne se pro přechod z prokázaných výdajů na paušální výdaje dle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), vzniká mu dle ustanovení § 23 odst. 8 ZDP zákonná povinnost podat za zdaňovací období předcházející roku v němž dochází ke změně v uplatňování výdajů dodatečné daňové přiznání na vyšší daňovou povinnost. Pokud tedy za zdaňovací období 2008 uplatňoval prokázané výdaje a vzhledem ke zvýšení tzv. paušálních výdajů se rozhodl za zdaňovací období 2009 uplatňovat paušální výdaje, musí podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2008. V dodatečném daňovém přiznání musí zvýšit původní základ daně o hodnotu pohledávek, které evidoval k 31.12.2008. Jen pro upřesnění uvádím, že pokud je poplatník též plátcem DPH, tak se jedná o hodnotu pohledávek v hodnotě bez DPH.

V následujícím roce – tedy 2009 – dochází k úhradě výše zmíněných pohledávek. Tento příjem z titulu uhrazených pohledávek se nezahrnuje do základu daně a to ve smyslu ustanovení § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. Jinými slovy tyto příjmy nepodléhají za zdaňovací období 2009 zdanění, protože by došlo k jejich druhému zdanění.

II. Sociální pojištění

Problematiku sociálního pojištění nám upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPSZ“). S účinností od roku 2009 došlo k výrazné změně ustanovení, který definuje vyměřovací základ pro osoby samostatně výdělečně činné.

Do konce roku 2008 byla dle § 5a ZPSZ vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Od roku 2009 se však dle § 5b ZPSZ vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti rozumí částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 ZDP z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 ZDP.

Z uvedených definic je zřejmý zásadní rozdíl ve stanovení vyměřovacích základů mezi roky 2008 a 2009 – zatímco za rok 2008 se vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji, v roce 2009 je vyměřovací základ vázán na základ daně (resp. dílčí základ daně) z příjmů a to po úpravách dle § 5 a 23 ZDP.

Z rozdílných definic tedy vyplývá následující: pohledávky, o které byl zvýšen základ dně v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období 2008 nezvyšuje vyměřovací základ za 2008, protože úpravami dle § 23 ZDP nedochází ke změnám v příjmech a výdajích a zároveň příjem z titulu uhrazených pohledávek v roce 2009 také nezvyšuje vyměřovací základ za rok 2009, neboť tyto příjmy jsou ze základu daně vyloučeny dle ustanovení § 23 odst. 4 písm. d) ZDP.

Shrnuji – uvažované pohledávky resp. jejich úhrada v roce 2009 nezvyšují vyměřovací základ ani za rok 2008 ani za rok 2009.

III. Zdravotní pojištění

Podle ustanovení § 3a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné50% příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Způsob stanovení vyměřovacího základu se za rok 2008 neliší od roku 2009.

Pohledávky, o které byl zvýšen základ daně v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období 2008 nezvyšuje vyměřovací základ za 2008, protože úpravami dle § 23 ZDP nedochází ke změnám v příjmech a výdajích. Teprve vlastní úhrada pohledávek v roce 2009 vstupuje do vyměřovacího základu roku 2009.

Výše popsané je vhodné si demonstrovat na příkladu.

Příklad

Poplatník uplatňoval za zdaňovací období 2008 výdaje v prokázané výši. V průběhu zdaňovacího období 2009 se rozhodl, že je pro něj výhodnější uplatňovat tzv. paušální výdaje, které činí 60 % z dosažených příjmů. K 31.12.2008 evidoval pohledávky v celkové výši 200 tis. Kč. Z důvodu aplikace ustanovení § 23 odst. 8 mu vznikla povinnost podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2008, v němž došlo ke zvýšení základu daně o 200 tis. Kč. Tyto pohledávky byly poplatníkovi uhrazeny v roce 2009. Celkové příjmy ve zdaňovací období 2009 činily 1.000 tis. Kč.

Stanovení základu daně za rok 2009

Příjmy 1 000 tis. – 200 tis. = 800 tis. Kč
Výdaje 0,6 x 800 tis. = 480 tis. Kč
Základ daně = 320 tis. Kč

Stanovení vyměřovacího základu na SP za rok 2009

0,5 x (800 tis. – 480 tis.) = 160 tis. Kč

Stanovení vyměřovacího základu na ZP za rok 2009

0,5 x (1.000 tis. – 480 tis.) = 260 tis. Kč

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close