Infoservis: Důchodová reforma

V současné době jsme svědky dlouho avizovaných změn na poli penzijního systému. Pokusme se shrnout základní systémové změny. 

Z médií se na nás doslova na každém kroku valí informace ohledně důchodové reformy. Jsou zmiňovány pojmy jako průběžný důchodový systém, důchodové spoření, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, pilíře, předčasné důchody, předdůchody. Toto pojednání si klade za cíl, shrnout jednotlivé systémy (pilíře), nastínit výhody a naopak nevýhody jednotlivých systémů.

    Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

     

    I. Pilíř – průběžný důchodový systém

    Jedná se o systém, který známe již nyní a ze kterého jsou financovány současné důchody. Do tohoto systému jsou odváděny procenta z příjmů osob, které jsou výdělečně činné – jak zaměstnanci, tak osoby samotně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“). Konkrétně se jedná o 28 % z vyměřovacího základu.

    Z demografického vývoje je patrné, že stát pomocí průběžného systému v dlouhodobém horizontu budoucí penze neufinancuje. Pokud by nedošlo k reformě penzijního systému, docházelo by stále k většímu rozevírání pomyslných nůžek mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem. V rámci reformy penzijního systému dochází od 1.1.2013 k tomu, že k současnému prvnímu pilíři (průběžný systém) přibývá druhý pilíř (důchodové spoření) a současně dochází k reformě stávajícího penzijního připojištění  tzv. třetího pilíře. Průběžný důchodový systém samozřejmě nadále zůstává hlavním a rozhodujícím systémem financování penzí. První pilíř je na rozdíl od obou dalších samozřejmě nadále povinný, nelze si tedy zvolit, zda se zaměstnanec či OSVČ tohoto systému zúčastní či nikoliv.

     

    II. Pilíř – důchodové spoření

    Druhý pilíř je novinkou, začíná fungovat od roku 2013. Na rozdíl od prvního pilíře je účast v něm dobrovolná!

    Princip důchodového spoření spočívá v tom, že si člověk ze svého vyměřovacího základu odvádí na účet vedený penzijní společností 3 % (do prvního pilíře již není odváděno 28 % ale pouze 25 %) a za podmínky, že si k těmto 3 % přidá ještě další 2 % ze svého vyměřovacího základu. Jinými slovy – do I. pilíře odchází 25 % (z toho 21,5 % hradí zaměstnavatel a 3,5 % zaměstnanec), do II. pilíře je odváděno 5 % hrazeného zaměstnancem z vyměřovacího základu.

    Druhého pilíře se mohou účastnit pouze osoby starší 18 let, o svém vstupu do systému se musí rozhodnout do konce roku, kdy jim bude 35 let. Pokud se do druhého pilíře chtějí zapojit osoby, kterým je již nyní 35 let, mohou se rozhodnout nejpozději do června roku 2013.

    Nevýdělečné osoby např. nezaměstnaní či na mateřské dovolené, které si neplatí sociální pojištění, nemůžou do systému vstoupit. Zapojit se lze až ve chvíli, kdy začnou mít příjmy ze zaměstnání či začnou podnikat. Lhůta pro sjednání smlouvy je šestiměsíční od okamžiku zahájení výdělečné činnosti.

    Obecně se uvádí, že důchodové spoření je výhodné pro vyšší příjmové skupiny.

    Samotná účast spočívá v uzavření smlouvy s některou z penzijních společností. Společnost lze bez poplatku jednou ročně změnit. Penzijní společnosti budou nabízet čtyři investiční strategie – od konzervativní až po dynamické, z nichž si bude možno vybrat.

    Penzijní společnost pošle smlouvu na Centrální registr smluv, který následně zašle účastníkovi potvrzení o registraci smlouvy. U zaměstnanců je nutné, aby potvrzení dodali své mzdové účtárně, která bude provádět výpočty odvodů do obou pilířů. OSVČ musí skutečnost účasti na druhém pilíři oznámit své správě sociálního zabezpečení a odvádí pojistné sama.

    V případě úmrtí osoby dříve než začne pobírat důchod z prvního pilíře, jsou naspořené peníze předmětem dědictví s touto modifikací:

    • pokud je dědicem nezletilé dítě, bude se po dobu pěti let vyplácet měsíční renta,
    • u plnoletého dědice, který se účastní druhého pilíře, dojde k převodu na jeho účet důchodového spoření,
    • u plnoletého dědice, který není účasten druhého pilíře, dojde k výplatě naspořených peněz.

    V porovnání s I. pilířem se mi osobně jeví následující výhody důchodového spoření:

    • spoří se na vlastním účtu, účastník má přehled o výši naspořené částky,
    • možnost zhodnocení,
    • naspořené peníze lze dědit.

    Za nevýhody druhého pilíře osobně považuji:

    • nelze z něj vystoupit,
    • nemožnost předčasného výběru naspořených peněz,
    • z prvního pilíře se sníží státní penze až o 15 %,
    • opakovaná deklarace současné parlamentní opozice o zrušení druhého pilíře.

     

    III. Pilíř – penzijní připojištění

    Účast ve třetím pilíři, který známe již z dřívějška pod pojmem penzijní připojištění, je dobrovolná! Od roku 2013 máme na poli penzijního připojištění dvě alternativy:

    Transformované fondy (původní penzijní připojištění)

    Jedná se o penzijní připojištění uzavřené do konce listopadu 2012, fondy se od roku 2013 přejmenují na transformované fondy. Zásadní změnou od roku 2013 bude nová výše státní podpory. Další změnou bude nemožnost přecházet mezi transformovanými fondy.

    Výhody spoření v transformovaných fondech oproti smlouvám uzavřeným po listopadu 2012:

    • po 15 letech lze vybrat polovinu naspořených peněz,
    • naspořené peníze lze vybrat po dovršení 60 let,
    • garance nezáporného zhodnocení příspěvků. 

    Změna státních příspěvků v Kč:

    Měsíční úložka (Kč) státní příspěvek (2012) státní příspěvek (2013) roční daňová úspora (2013)
    100 50 0 0
    200 90 0 0
    300 120 90 0
    400 140 110 0
    500 150 130 0
    600 150 150 0
    700 150 170 0
    800 150 190 0
    900 150 210 0
    1000 150 230 0
    1500 150 230 900
    2000 150 230 1800

    Z tabulky je zřejmé, že pokud chce účastník z transformovaných fondů vytěžit maximum, musí jeho měsíční úložka činit 2 000 Kč – státní podpora pak činí 2 760 Kč a daňová úspora na dani z příjmů fyzických osob 1 800 Kč – celkový efekt je potom 4.560 Kč.

    Doplňkové penzijní spoření

    Účastníkem doplňkového penzijního spoření se stane osoba tehdy, když uzavře smlouvu, která bude mít účinnost po 1.1. 2013 nebo přejde z transformovaného fondu (zpětný přechod nebude možný). Výše státních příspěvků bude stejná jako v transformovaných fondech.

    Na doplňkové penzijní spoření navazuje problematika tzv. předdůchodů (již schváleno Senátem). Pokud člověk v době pěti let před řádným důchodem přijde o práci, může odejít do předdůchodu. Předdůchody mají dvě výhody – (i) osoba se stane státním pojištěncem, nemusí platit pojistné a (ii) po přechodu z předdůchodu do starobního důchodu nedochází ke snížení starobního důchodu, jako se tomu děju u předčasných důchodů. Podmínkou, aby osoba mohla využít předdůchodu, je to, aby byla v rámci doplňkového penzijního spoření naspořena dostatečná částka, kterou ministr financí Kalousek v Senátu popsal následovně:

    „Kdo má naspořeno ve třetím pilíři alespoň tolik, že bude moci čerpat měsíčně 30 procent výše průměrné mzdy, a může to čerpat tak dlouho, že to neskončí dříve než tři roky předtím, než mu vznikne nárok na starobní důchod.“

    Pro ilustraci – dnes činí třetina průměrné mzdy cca 8 000 Kč, takže aby občan mohl využít předdůchodu v maximální možné délce pěti let musel by mít naspořeno cca 480 000 Kč.

    V kontextu problematiky předdůchodů je potřeba zmínit, že pro účastníka může nabýt na významu taktéž příspěvek zaměstnavatele, který do výše 2 000 Kč měsíčně má daňově výhodný režim – pro firmu se jedná o daňově uznatelný náklad a u zaměstnance se jedná o daňově osvobozený příjem.

    Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

    The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

    Close