Infoservis: GFŘ stanovilo podmínky pro upuštění od předepsání úroků z posečkání

Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) vydalo metodický pokyn, ve kterém jsou stanoveny podmínky pro upuštění od předepsání úroků z posečkání. Pokyn nabyl účinnosti 1. července letošního roku a nahradil dřívější pokyn z roku 2012.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

I. Posečkání

Posečkání – definované daňovým řádem (dále jen „DŘ“) – v sobě zahrnuje dvě alternativy odložení platby daně:

  • posečkání úhrady a
  • rozložení úhrady na splátky.

O posečkání rozhoduje na žádost daňového subjektu (do 30 dnů od podání žádosti) či z moci úřední správce daně. Správce daně může povolit posečkání z těchto důvodů:

  1. Pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,
  2. pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,
  3. pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,
  4. není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, nebo
  5. při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.

Posečkání nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta pro placení daně. Obecná lhůta činí 6 let, ale tato může být určitými úkony prodloužena.

Hlavním ekonomickým přínosem posečkání pro daňový subjekt je to, že pokud je mu povoleno posečkání, nevzniká mu povinnost hradit úrok z prodlení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, ale je povinen uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené pouze o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního roku.

Úrok z posečkané částky je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru a nepředepíše se, nepřesahuje-li 100 Kč.

Správce daně může upustit od předepsání úroku z posečkání, pokud by ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládaly tvrdost uplatněného úroku. A právě k této problematice vydalo GFŘ metodický pokyn.

II. Podmínky pro upuštění od předepsání úroku z posečkání

Pokyn byl GFŘ vydán za účelem dosažení maximální míry jednotnosti a objektivnosti rozhodování o upuštění od předepsání úroků z posečkání.

Podle § 157 odst. 3 DŘ musí správce daně vydat platební výměr na úroky z posečkání ihned po skončení posečkání. Na základě žádosti daňového subjektu však může rozhodnout o upuštění od předepsání úroků z posečkání. Žádost o upuštění musí být doručena místně a věcně příslušnému správci daně nejpozději přede dnem splatnosti úroku z posečkání (nestačí ji pouze podat k poštovní přepravě).

Důvody vylučující upuštění:

U důvodů vylučujících upuštění od předepsání úroku z posečkání stačí, je-li naplněna jen
některá (i jediná) z níže uvedených skutečností:

  1. V době rozhodování správce daně o upuštění od předepsání úroku z posečkání má daňový
    subjekt i jiné nedoplatky u orgánů finanční správy anebo celních orgánů nejen na úroku,
    který je předmětem žádosti o upuštění,
  2. žádost o posečkání daně byla podána až po 3 měsících od splatnosti (náhradní splatnosti)
    částky daně, o jejíž posečkání je žádáno,
  3. žádost o posečkání podal dědic ohledně daňových nedoplatků zůstavitele, které na něj
    přešly smrtí zůstavitele, po 3 měsících od právní moci usnesení soudu o vypořádání
    dědictví,
  4. daňový subjekt nedodržel některou z podmínek posečkání, a správce daně osvědčil
    rozhodnutím podle § 157 odst. 5 DŘ nedodržení podmínek,
  5. daň, posečkaná daňovému subjektu, byla uhrazena ručitelem,
  6. v případech, kdy je proti daňovému subjektu vedeno trestní řízení o některém z trestných
    činů uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) a c) DŘ, ať již na základě oznámení správce daně
    při plnění oznamovací povinnosti dle § 53 odst. 3 DŘ a § 8 odst. 2 zákona č. 141/1961
    Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, nebo z úřední
    povinnosti orgánů činných v trestním řízení, pak nelze upustit od předepsání úroku
    z posečkání, který se váže k dani, ohledně které je trestní řízení vedeno. Shodně se
    postupuje i v případech, kdy je pravomocně rozhodnuto o spáchání takovéhoto trestného
    činu. Pokud bude trestní stíhání zastaveno, pak se k uvedenému nepřihlíží.
  7. posečkaná daň byla stanovena správcem daně podle pomůcek (§ 98 DŘ) bez součinnosti
    daňového subjektu,
  8. žádost daňového subjektu o posečkání byla podána po zahájení daňové exekuce nebo
    po zahájení vymáhání prostřednictvím soudního exekutora nebo poté, co správce daně
    nedoplatek na dani přihlásil do veřejné dražby, anebo požádal zahraniční daňovou správu
    o pomoc při vymáhání daňových pohledávek,
  9. opakovaná žádost o upuštění se týká stejné daně a obsahuje stejné důvody jako předchozí
    žádost o upuštění, kterou správce daně jako nedůvodnou zamítl,
  10. zjištěné důvody doměření daně z úřední moci, která byla předmětem posečkání, mají
    charakter zatajení skutečností daňovým subjektem,
  11. předmětem posečkání byl odvod a penále za porušení rozpočtové kázně prostředků
    z Evropské unie.

Důvody umožňující upuštění:

Pokud neexistuje důvod vylučující upuštění od předepsání úroku z posečkání, musí být
naplněna některá z níže uvedených podmínek:

  1. Daňový subjekt byl stižen mimořádnou, zejména živelnou událostí, ke které došlo
    v průběhu zdaňovacího období, ke kterému se posečkaná daň váže, případně období
    bezprostředně následujícímu nebo jemu předcházejícímu, a následky ovlivňují
    ekonomickou nebo sociální situaci daňového subjektu i v době rozhodování o upuštění
    od předepsání úroku z posečkání,
  2. žádost o upuštění podal pravomocně soudem potvrzený dědic, když předmětem žádosti je
    úrok z posečkání daní, s jejichž úhradou byl zůstavitel v prodlení,
  3. daň z převodu nemovitostí nebo daň z nabytí nemovitých věcí byla správcem daně
    stanovena ve vyšší částce, z důvodu chybného posudku znalce, a daňový subjekt daň
    v tvrzené výši včas uhradil, přičemž posečkána byla jen částka rozdílu oproti tvrzené dani,
  4. včasné splnění platebních povinností znemožnil daňovému subjektu nepříznivý zdravotní
    stav (prokazatelně doložený lékařskou zprávou),
  5. žádost daňového subjektu o upuštění je podána z důvodu jeho nepříznivých sociálních
    poměrů, správce daně při posouzení důvodnosti takové žádosti přiměřeně použije zákon
    č. 17/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, resp. nař. vl.
    č. 95/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému
    z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda
    postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).
  6. Posečkání daně se týkalo doměrku daně, přičemž k doměření daně došlo v důsledku
    legislativních změn, které nebyly v termínu pro podání daňového tvrzení známy,
  7. daňový subjekt předčasně (tj. nejpozději do poloviny celkové povolené lhůty posečkání)
    uhradil posečkanou daň,
  8. daňový subjekt vzorně v předchozích třech letech před podáním žádosti o upuštění plnil
    své nepeněžité povinnosti (včas a v zákonných lhůtách bez výzvy správce daně podával
    veškerá daňová tvrzení, ve lhůtách plnil ostatní výzvy správce daně, bezvadná součinnost
    se správcem daně i v dalších případech),
  9. z počtu zaměstnanců daňového subjektu tvoří alespoň 50 % zaměstnanců fyzické osoby
    se zdravotním postižením (prokazatelně doloženo).

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close