Infoservis: Některé nové pojmy z nového občanského zákoníku

Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) nám přináší některé nové pojmy, se kterými se budeme setkávat také v daňové oblasti.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Korporace

Korporací se rozumí právnická osoba, která je tvořena jednou či více osobami (fyzickými či právnickými). Korporace rozlišujeme:

  • 1. Obchodní korporace
    • obchodní společnosti
      • veřejná obchodní společnost
      • komanditní společnost
      • společnost s ručením omezeným
      • akciová společnost
      • evropská společnost
      • evropské hospodářské zájmové sdružení
    • družstva
      • „obecné“ družstvo
      • bytové družstvo
      • sociální družstvo
      • evropská družstevní společnost
  • 2. Spolky
    • jsou tvořeny alespoň třemi osobami, které mají společný zájem. Spolek je samosprávný a dobrovolný svazek členů. Spolky nahrazují stávající občanská sdružení.

Fundace

Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Patří sem nadace a nadační fondy.

Ústav

Jedná se o právnickou osobu ustavenou za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky.

Společnost

Společnost vzniká, zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci. Společnost nemá právní subjektivitu. Společnost tedy nahrazuje doposud známé sdružení bez právní subjektivity.

Tichá společnost

Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché spolčenosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku.

Právo stavby

Jedná se o zcela nový institut, který NOZ zavádí. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Není podstatné, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou. Právo stavby je věcí nemovitou, takže úplatné nabytí vlastnického práva k právu stavby je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí.

Svěřenský fond

Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Majetek ve svěřenském fondu není ani ve vlastnictví zakladatele, ani ve vlastnictví správce a ani ve vlastnictví osoby, které má být ze svěrenského fondu plněno. Je potřeba zmínit, že pro účely daně z příjmů má svěřenský fond daňovou subjektivitu, je považován za poplatníka daně z příjmů právnických osob.

Výprosa

Výprosa vzniká za situace, kdy půjčitel přenechá někomu bezplatně věc k užívání a není sjednaná doba, po kterou se má věc užívat a ani účel, ke kterému se má věc užívat.

Výpůjčka

Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání

Pacht

Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Jedná se o obdobný institut jako je nájem, ale s tím rozdílem, že na rozdíl od nájmu, kdy lze věc pouze užívat, vzniká pachtýři právo kromě užívání brát ještě plody z předmětu pachtu.

Zápůjčka

Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Zápůjčka nám nahrazuje pojem půjčka.

Příkaz

Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

Výměnek

Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout.

Závdavek

Byl-li ujednán závdavek, vyžaduje se, aby byl odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. Nesplní-li se dluh z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může si druhá strana závdavek ponechat. Dala-li tato strana závdavek, má právo požadovat, aby jí buď bylo vydáno dvojnásobně tolik, anebo aby dlužník dluh splnil, nebo, není-li splnění dluhu již možné, náhradu škody. Na rozdíl od zálohy má závdavek větší význam pro zajištění plnění ze smlouvy.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close