Infoservis: Příplatek společníků do vlastního kapitálu

Určitě se mnozí ze společníků společností s ručením omezeným někdy potýkali s problematikou kapitálového dovybavení své společnosti. Následující článek vás podrobně provede touto problematikou.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Minimální základní kapitál společnosti s ručením omezeným stanovený obchodním zákoníkem činí 200 000 Kč. Částka 200 000 Kč k rozběhnutí nové společnosti – až na výjimky – určitě nestačí. Společníci jsou nucení hledat řešení, jakým způsobem zafinancují rozjezd své firmy. Z pohledu zdrojů financování rozlišujeme dva druhy zdrojů:

  • cizí zdroje nebo
  • vlastní zdroje.

Pod cizími zdroji si lze samozřejmě nejčastěji představit úvěry či půjčky, soukromé právo používá pro tyto smluvní vztahy pojem závazky. Protože pro začínající společnost je v podstatě nemožné dosáhnout na bankovní úvěr, hledají společnosti jiného věřitele, který by byl ochoten požadovaná aktiva společnosti poskytnout.

Ať už je věřitelem samotný společník či třetí osoba, není pro společnost dlouhodobě a ve větším rozsahu vhodné mít v účetnictví evidované tyto závazky a to z důvodů zvýšených nákladů z titulu úroků, z důvodů daňových (úvěry a půjčky negativně ovlivňují daňovou uznatelnost úroků mezi spřízněnými osobami) či z důvodů případného vyjednávání s bankou o poskytnutí úvěru.

Druhou alternativou kapitálového dovybavení společnosti je varianta navýšení vlastních zdrojů, v účetní terminologii hovoříme o navýšení vlastního kapitálu.

Vlastní kapitál je tvořen:

  • základním kapitálem,
  • kapitálovými fondy,
  • fondy ze zisku a
  • výsledky hospodaření.

V kontextu našeho článku připadá do úvahy zvýšení vlastního kapitálu zvýšením (vytvořením) kapitálových fondů. Pokud hovoříme o zvýšení vlastního kapitálu, obchodní zákoník v § 121 definuje dvě možnosti příplatků společníků mimo základní kapitál – povinný a dobrovolný. Zvýšení vlastního kapitálu formou příplatku je administrativně a procedurálně jednodušší než zvyšovat základní kapitál. Tento příplatek z pohledu obchodního zákoníku nemá vliv na výši vkladu společníka (na rozdíl od pohledu účetního a z pohledu daně z příjmů).

1. Povinný příplatek

Ve společenské smlouvě může být řečeno, že valná hromada (formou notářského zápisu) je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál peněžitým plněním nad výši vkladu až do poloviny základního kapitálu podle výše svých vkladů. Dosáhne-li výše příplatku hodnoty poloviny základního kapitálu, nelze již další příplatek uložit.

Pokud by společník nesplnit tuto příplatkovou povinnost, může být valnou hromadou ze společnosti vyloučen.

2. Dobrovolný příplatek

Poskytnutí dobrovolného příplatku nemusí být ošetřeno společenskou smlouvou, naopak je vyžadován souhlas valné hromady (formou notářského zápisu). Na rozdíl od povinného příplatku není požadována forma peněžní, může být tedy poskytnut i formou nepeněžního plnění (věci, práva, jiné majetkové hodnoty penězi ocenitelné). Další rozdíl je v tom, že výše dobrovolného příplatku není nijak omezena.

Účetní pohled u společníka je totožný s právní úpravou v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) – v obou případech se jedná o zvýšení nabývací ceny podílu na společnosti, naopak z pohledu obchodního práva nedochází ke zvýšení vkladu společníka, jak je již uvedeno výše. V účetnictví se příplatek účtuje ve prospěch účtu 413 – Ostatní kapitálové fondy.

V praxi je vcelku častá situace, kdy společníci dříve poskytovali do společnosti půjčky a nyní by rádi tyto z pohledu společnosti závazky „přeměnili“ z cizích zdrojů na zdroje vlastní. Pokud tedy valná hromada odsouhlasí dobrovolný příplatek a společníci mají vůči společnosti pohledávky z titulu půjček, může dojít k „úhradě“ příplatku formou zápočtu – společník má vůči společnosti pohledávku z titulu půjčky a současně závazek z titulu odsouhlaseného příplatku.

V kompetenci valná hromady je samozřejmě rozhodnutí, jakým způsobem bude s příplatkem naloženo. Možnosti jsou v zásadě tyto:

  • zvýšení základního kapitálu,
  • vyrovnání ztráty minulých let,
  • popř. může být příplatek vrácen společníkům.

3. Vrácení příplatku společníkovi

Doporučuji, aby již při odsouhlasení příplatku valnou hromadou, byly jasně stanoveny podmínky, za nichž může dojít k vrácení příplatku společníkům. Obchodní zákoník totiž k vrácení uvádí jenom tu podmínku, že příplatek může být vrácen pouze v rozsahu, v jakém převyšují ztráty společnosti. Tzn. pokud byl příplatek společníka ve výši 500 tis. Kč a ztráty z minulých let činily 300 tis. Kč, společníkovi lze vrátit pouze 200 tis. Kč.

Daňové dopady vrácení příplatků z pohledu různých společníků:

Společník – právnická osoba

Pokud je příplatek vracen společníkovi, který vede účetnictví, dochází ke snížení účtu, na kterém má daný podíl evidovaný (účtová skupina 06 – Dlouhodobý finanční majetek). Pokud by bylo vráceno více, než činí nabývací cena podílu, stal by se tento rozdíl součástí výnosů a současně by se zvýšil taktéž obecný základ daně z příjmů.

Společník – fyzická osoba – nevede účetnictví a obchodní podíl nemá v obchodním majetku

Vrácený příplatek je sice svou podstatou součástí dílčího základu daně podle § 10 ZDP – tzv. ostatní příjmy, nicméně na tento příjem lze aplikovat ustanovení § 24 odst. 4 písm. e) ZDP, na základě kterého vrácený příplatek ze základu daně vyloučíme. Tímto dosáhneme neutrálního dopadu do celkového základu daně z příjmů fyzických osob!

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close