Infoservis: Sankce podle daňového řádu

V současném daňově hektickém období, kdy se na nás doslova valí jeden termín za druhým pro různá podání, si připomeňme sankce, které při porušení povinností daňovým subjektům ukládá daňový řád.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Daňový řád (dále jen „DŘ“) stanoví, že poruší-li daňový subjekt své povinnosti při správě daní, stíhají daňový subjekt sankce, konkrétně se jedná o pokutu, penále a úrok z prodlení. Tyto sankce jsou považovány za příslušenství daně.

1. Pokuty

1.1 Porušení mlčenlivosti

Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovenou § 52 a násl. DŘ, lze fyzické osobě zúčastěné na správě daní uložit pokutu do 500 000 Kč.

1.2 Pořádková pokuta

Podle DŘ může být uložena pořádková pokuta do 50 000 Kč tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje správu daní tím, že:

  • navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek
  • neuposlechne pokynu úřední osoby, nebo
  • navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní.

Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně. Včas podané odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty má – jako jedno z výjimek – odkladný účinek.

1.3 Pokuta za opožděné tvrzení daně

a) Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání

Pokud daňový subjekt nepodal daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání nebo sice podal, ale se zpožděním delším než pět pracovních dnů po stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

  • 0,05% stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
  • 0,05% stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného odpočtu, nebo
  • 0,01% stanovené daňové ztráty za každý následující den prolení, nejvýše však 5% stanovené daňové ztráty.

b) Hlášení včetně následného hlášení a vyúčtování včetně dodatečného vyúčtování

Pokud nedošlo k podání hlášení či vyúčtování popř. došle k jeho podání se zpožděním, a toto zpoždění bylo delší než 5 pracovních dnů po stanovené lhůtě, vzniká povinnost plátci daně uhradit pokutu ve výši 0,05% z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5% z celkové částky daně uvedené v hlášení nebo vyúčtování.

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, nedosáhne-li částku 200 Kč. Pokud však nedojde k podání vůbec, použije se pro výpočet pokuty vždy horní procentuální sazba, nejméně však činí pokuta 500 Kč. Maximální výše pokuty může být 300 000 Kč.

Od letošního roku platí, že výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud:

  • daňový subjekt podá tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a
  • v daném kalendářním roce nebylo správcem daně k okamžiku vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání.

Pokuta za opožděné tvrzení daně sleduje osud daně (na rozdíl od pokuty za porušení mlčenlivosti a pořádkové pokuty).

2. Penále

Penále lze charakterizovat jako sankci, za chybně přiznanou nižší daň. Penále vzniká doměřením původně stanovené nižší daně a to ve výši:

  • 20%, je-li daň zvyšována,
  • 20%, je-li snižován daňový odpočet, nebo
  • 1%, je-li snižována daňová ztráta.

Penále vzniká na základě dodatečného platebního výměru. Pokud je doměřována daň na základě dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedená, nevzniká. Toto je pádný důvod pro podání dodatečného daňového přiznání na vyšší daňovou povinnost.

3. Úrok z prodlení

Úrok z prodlení je ve své podstatě ekonomická sankce za pozdní úhradu daně. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.

Výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 14 procentních bodů. V současné době činí repo sazba 0,05%. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za pět let prodlení.

Na tomto místě je dobré připomenout institut posečkání. Na základě žádosti daňového subjektu nebo z moci úřední může správce daně povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky. Za dobu posečkání vzniká sice daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky, ale tento úrok odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené však nikoliv o 14 ale pouze o 7 procentních bodů.

Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období částku 200 Kč.

Od letošního roku DŘ stanoví, že ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti nevzniká úrok z prodlení u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close