Jednatel a pracovní smlouva

Mediálně zajímavým se pro ekonomická periodika – ale samozřejmě nejen pro ně – stalo prosincové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ve věci jednatele, který měl současně uzavřenu pracovní smlouvu na pozici ředitele a zda byl z titulu pracovního poměru účasten nemocenského pojištění.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

O čem ve zmíněném rozsudku šlo. Jednatel společnosti s ručením omezeným měl s touto společností uzavřený pracovní poměr na pozici ředitele. Spor s Okresní správnou sociálního zabezpečení v Olomouci (dále jen „OSSZ“) byl o tom, zda byl pan jednatel účasten nemocenského pojištění na základě pracovní smlouvy či nikoliv. Krajský soud potvrdil rozhodnutí OSSZ, že účasten nebyl. NSS přezkoumal rozhodnutí nižšího soudu a ztotožnil se s ním.

NSS se ve svém odůvodnění odvolal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (dále jen „NS“). Konstatoval, že „pracovní poměr jednatele společnosti, který uzavřel pracovní smlouvu na výkon činnosti ředitele společnosti, nevznikne, pokud je pracovní náplň ředitele shodná s činností jednatele, resp. pracovní náplň ředitele neobsahuje jiné činnosti než ty, které je povinen vykonávat jako jednatel.“ A pokračuje – „podle názoru NS představuje výkon funkce jednatele, jakožto statutárního orgánu obchodní společnosti, svým obsahem jak zastupování společnosti navenek, tak obchodní vedení společnosti.“

NSS dále uvedl, že funkce statutárního orgánu společnosti není druhem práce a vzhledem k neexistenci pracovního poměru nevznikl ani pojistný poměr, ve smyslu nemocenského pojištění.

V závěru svého rozsudku NSS však připouští, že nic nebrání tomu, aby jiné činnosti (odlišné od výkonu funkce jednatele) vykonávaly fyzické osoby pro obchodní společnost na základě pracovněprávních vztahů.

V kontextu výše popsaného judikátu, který řešil otázku účasti na nemocenském pojištění, je potřeba se zamyslet ještě nad dalšími dopady neplatných pracovních smluv jednatelů či členů statutárních orgánů popř. dalších orgánů právnických osob na pozice ředitelů či manažerů. Minimálně nás bude zajímat, jak je to s daňovou znatelností hrubých mezd a mzdových odvodů vyplývajících z těchto neplatných smluv. U jednatelů se dá předpokládat, že případné problémy by se dotkly pouze částek nemocenského. Nicméně výrazně větším problémem by to mohlo být u společností s kolektivními statutárním orgány – klasicky akciové společnosti. Odměny členů statutárních orgánů či dalších orgánů právnických osob jsou totiž dle ustanovení § 25 zákona o daních z příjmů daňově neuznatelné.

Pro úplnost uvádím, že byla žalobcem, který neuspěl u NSS, podána stížnost k Ústavnímu soudu. Bude velmi zajímavé sledovat, jak Ústavní soud s touto stížností naloží.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close