Kontrolní hlášení

V současné době je v Poslanecké sněmovně projednáván návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, který mimo jiné obsahuje nový institut – kontrolní hlášení.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Abychom porozuměli podstatě, proč dochází k zavedení kontrolního hlášení, nebude na škodu, nahlédnout do důvodové zprávy:

„Na základě výše uvedené Koaliční smlouvy a Programového prohlášení vlády z důvodů boje s daňovými úniky na DPH se navrhuje zavedení kontrolního hlášení…Toto opatření se zavádí z důvodu zlepšení výběru daní, s cílem zavedení účinného a flexibilního nástroje v boji proti daňovým podvodům. Obdobný model kontrolního hlášení mají i jiné státy Evropské unie, např. Slovensko.“

Z citovaných vět je zřejmé, že novela zákona o dani z přidané hodnoty bude přijata neboť „jede na vlně boje proti daňovým únikům“. V tomto „duchu“ jsou taktéž koncipované sankce za nesplnění povinností spojených s kontrolním hlášením.

Plánovaná účinnost zavedení kontrolního hlášení je 1. leden 2016.

V dalším textu je komentován vládní návrh, nelze vyloučit, že v průběhu legislativního procesu dojde k nějakým změnám.

Kontrolní hlášení je povinen podat plátce, pokud:

  • uskutečnil zdanitelné plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
  • přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
  • přijal nebo uskutečnil plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato.

Z výše uvedeného vyplývá, že povinnost podat kontrolní hlášení nestíhá plátce, pokud:

  • uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 ZDPH, nebo
  • uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně podle § 63 ZDPH, nebo
  • neuskutečnil žádná zdanitelná plnění v tuzemsku a nepořídil zboží z jiného členského státu.

Dále se povinnost netýká identifikovaných osob a samozřejmě taktéž neplátců DPH.

Plátce je povinen při podání kontrolního hlášení:

  • uvést v něm předepsané údaje potřebné pro správu daně,
  • podat jej za kalendářní měsíc (a to i kvartální plátci) do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce,
  • podat jej elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Současně se zavedením kontrolního hlášení, aby se nevedly paralelně dvě evidence, dochází ke zrušení povinnost plátců vést evidence v souvislosti se zvláštním režimem pro investiční zlato a pro účely režimu přenesené daňové povinnosti (např. u stavebních a montážních prací).

Další změnou je to, že fyzickým osobám s obratem do 6 mil. Kč za 12 kalendářních měsíců končí výjimka z povinnosti podávat daňové přiznání pouze elektronicky.

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

  1. 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
  2. 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
  3. 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
  4. 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.

Správce daně uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje anebo nepotvrdí údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

Tomu, kdo nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní, může být správcem daně uložena pokuta do 500 000 Kč.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close