Kdo má povinnost podat daňové přiznání

Jako každoročně mnoho poplatníků daně z příjmů fyzických osob řeší v těchto dnech otázku, zda mu vznikla povinnost podat daňové přiznání za uplynulé zdaňovací období.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Pojďme si společně připomenout, kdy fyzickým osobám vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů (dále také „DP“), kdy takovou povinnost nemají a za jakých podmínek si můžou nechat provést zúčtování u svého zaměstnavatele.

I. Povinnost podat DP

Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) nejprve uvádí základní pravidlo, kdy vzniká povinnost podat DP:

  • daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

ZDP dále stanoví povinnost podat DP v těchto případech:

  • daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu,
  • český nerezident, který uplatňuje slevy na dani (s výjimkou základní slevy na poplatníka a slevy na studenta) nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně,
  • pokud byly poplatníkovi vyplaceny příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta,
  • pokud poplatník s příjmy ze závislé činnosti uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí (dar),
  • povinnost podat DP má poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Pouze připomínám, že kromě ZDP stanovuje povinnost podat DP taktéž daňový řád, který uvádí, že řádné daňové tvrzení musí podat daňový subjekt mimo jiné i na výzvu správce daně.

II. Situace kdy se DP nemusí podávat

Naopak ZDP vymezuje situace, kdy poplatníkovi povinnost podat DP nevzniká:

  • pokud má poplatník příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně (za podmínky, že má podepsané prohlášení) a vyjma příjmů osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána srážková daň a nemají jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč,
  • pokud má pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraniční, které jsou vyjmuty ze zdanění.

III. Roční zúčtování

O roční zúčtování záloha a daňového zvýhodnění může poplatník požádat svého zaměstnavatele (plátce příjmu) za těchto podmínek:

  • pokud nemá povinnost podat DP,
  • ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo postupně od více plátců,
  • měl u všech plátců podepsané daňové prohlášení a
  • nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období požádá písemně o provedení ročního zúčtování posledního z výše uvedených plátců.

Nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období musí poplatník svému zaměstnavateli dodat veškeré doklady, aby zaměstnavatel mohl roční zúčtování provést. Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede zaměstnavatel nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období. Případný přeplatek musí být poplatníkovi vrácen nejpozději při zúčtování březnové mzdy.

V situaci, kdy došlo k zániku posledního z plátců bez právního nástupce, může poplatník do 15. února po zdaňovacím období požádat o provedení ročního zúčtování místně příslušného správce daně.

V praxi nejsou ojedinělé případy, kdy zaměstnavatel provede roční zúčtování a následně vyjde najevo, že poplatník měl povinnost podat DP. Vzniklá situace se řeší tak, že zaměstnavatel vydá svému zaměstnanci Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách a daňovém zvýhodnění, v němž uvede, že již bylo provedeno roční zúčtování a samozřejmě v tomto potvrzení uvede samotný výsledek ročního zúčtování. Poplatník si uvede hodnoty z vydaného Potvrzení ve svém daňovém přiznání.

Příklad č. 1

Poplatník je zaměstnanec s podepsaným prohlášením. Ve zdaňovacím období dále dosáhl příjmů z pronájmu ve výši 6 000 Kč. Povinnost podat DP mu nevzniká.

Příklad č. 2

Důchodce s ročním starobním důchodem ve výši 120 000 Kč, prodal osobní automobil ve výši 190 000 Kč (osvobozený příjem) a dosáhl příjem z pronájmu ve výši 12 000 Kč. Povinnost podat DP nevzniká.

Příklad č. 3

Student vysoké školy pracuje na částečný úvazek u zaměstnavatele, kde má podepsané prohlášení. Současně pracuje u druhého zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, kde je daň vybírána ve formě srážkové daně. Povinnost podat DP nevzniká.

Příklad č. 4

Poplatník je zaměstnancem s podepsaným prohlášením. Vedle pracovního poměru má živnostenský list na zprostředkování, příjmy ze živnosti činily 4 000 Kč. Povinnost podat DP nevzniká, ale vzniká mu povinnost podat přehled pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

Příklad č. 5

Poplatník je zaměstnancem s podepsaným prohlášením. V průběhu zdaňovacího období nabyl bezúplatný příjem (dar) od příbuzného v linii přímé v hodnotě 6 500 000 Kč, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Poplatníkovi nevznikla povinnost podat DP. V této souvislosti si dovoluji upozornit na novou povinnost od roku 2015 – poplatník je povinen ve lhůtě pro podání daňového přiznání oznámit místně příslušnému správci daně přijetí tohoto osvobozeného příjmu. Pokud by opomenul tento příjem oznámit a byl by správcem daně vyzván k podání tohoto oznámení v náhradní lhůtě, vzniká tam pro poplatníka pokuta ve výši 10 % z osvobozeného příjmu – 650 000 Kč!

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close