Na co si dát pozor u příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění

Jedním z benefitů, které poskytují zaměstnavatelé svým zaměstnancům, jsou příspěvky na soukromé životní pojištění zaměstnanců. Ve své praxi jsem se setkal s případy, kdy soukromé životní pojištění nesplňovalo zákonem požadované podmínky, což má za následek ztrátu daňové výhodnosti příspěvků.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Problematiku příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění (dále jen „SŽP“) musíme z pohledu zákona o daních z příjmů řešit ze dvou úhlů pohledu – z pohledu daňové uznatelnosti u zaměstnavatele a z pohledu osvobození příspěvku na straně zaměstnanců. Přestože se jedná o letitou problematiku, určitě nebude na škodu projít si právní úpravu a upozornit na některá úskalí.

1. Daňová uznatelnost příspěvků

Nejprve něco z historie. Do konce roku 2007 měly příspěvky na SŽP svoji speciální úpravu v § 24 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Podle této úpravy byl daňově uznatelný příspěvek na jednoho zaměstnance do maximální výše 8 000 Kč za zdaňovací období.

Od 1. 1. 2008 bylo z § 24 ZDP vypuštěno speciální ustanovení, které řešilo daňovou uznatelnost příspěvků na SŽP. Nově byla daňová uznatelnost výše uvedených příspěvků upravena v ustanovení § 24 odst. 2 písm. j bod 5 ZDP. V tomto ustanovení je řečeno, že daňovým výdajem (nákladem) jsou výdaje (náklady) na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Jinými slovy to znamená, že pokud práva zaměstnanců na příspěvek na SŽP budou zakotvena ve výše uvedených vnitřních předpisech či smlouvách, jsou daňovými výdaji (náklady), a to bez jakéhokoliv omezení horní hranice příspěvku.

Jedná se o stále platnou právní úpravu.

2. Osvobození příspěvku na straně zaměstnance

Problematika osvobození příspěvku je řešena v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Podle současného zákonného znění platí, že je v úhrnu u jednoho zaměstnance osvobozen příspěvek maximálně do výše 30 000 Kč ročně. Na tomto místě je potřeba upozornit, že pokud by zaměstnavatel svému zaměstnanci přispíval také na penzijní připojištění, tak částka 30 000 Kč platí pro oba příspěvky dohromady, to znamená, že součet obou příspěvků nesmí překročit 30 000 Kč. Pouze pro doplnění uvádím, že v minulosti tato částka byla nižší.

3. Vymezení SŽP

Dostáváme se k zákonnému vymezení SŽP. Aby se jednalo o SŽP, které má z pohledu ZDP výsadní postavení v tom smyslu, že se jedná na straně zaměstnavatele o daňově uznatelný náklad a na straně zaměstnance se jedná o osvobozený příjem ze závislé činnosti, musí SŽP splňovat tyto podmínky:

  • musí se jednat o pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění,
  • možnost výplaty pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let,
  • není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
  • zaměstnanec je v pozici pojistníka i pojištěného,
  • smlouva je uzavřena s pojišťovnou z ČR, EU resp. státu EHP,
  • právo na plnění nesmí mít zaměstnavatel, který přispívá na toto SŽP.

4. Na co si dát pozor

Vzhledem k daňové „přívětivosti“ SŽP je nutno dbát na to, aby byly dodrženy veškeré zákonem definované podmínky. V praxi jsem se setkal s těmito chybami:

  • pojistníkem – tedy osobou, která smlouvu s pojišťovnou uzavírala – byl ve smlouvě uveden zaměstnavatel. V ZDP je však uvedeno, že pojistníkem má být zaměstnanec. Z toho je patrné, že ne vždy jsou rozlišovány pojmy pojistník a pojištěný,
  • kromě pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění obsahovaly někdy smlouvy také další pojištění např. nemocenské, právní ochranu. Pojištění tohoto typu nesplňují podmínky pro to, aby byly u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Pokud by došlo k výplatě příjmu jiného než je pojistné plnění ze SŽP nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození příspěvků zaniká a příspěvky uhrazené v roce kdy k této skutečnosti došlo a dále příspěvky uhrazené v uplynulých 10 letech se stávají příjmem ze závislé činnosti v tom období, ve kterém k porušení podmínek došlo. Toto dodanění se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele; tento příjem není příjmem vypláceným plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti.

V situaci, kdy by smlouva o SŽP přestala splňovat podmínky pro osvobození, je zaměstnanec povinen tuto skutečnost oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. V běžné praxi je však tato podmínka pro zaměstnavatele velmi stěží uhlídatelná.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close