Účetnictví / Účetnictví/Nové kategorie účetních jednotek
Novinky a špeky v účetnictví
Nabídka webinářů

Nové kategorie účetních jednotek

Seyfor, a. s.
22. 09. 2015
Doba čtení6 minut čtení
Líbilo se7

Od 1. ledna 2016 nabývá účinnosti relativně rozsáhlá novela zákona o účetnictví, která obsahuje řádově 120 změn.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Novelizace zákona o účetnictví (dále jen „ZoÚ“) přináší zásadní změny v kategorizaci účetních jednotek. Správné zařazení účetní jednotky do dané kategorie je mimo jiné důležité také z pohledu stanovení rozsahu vedení účetnictví a rozsahu účetní závěrky. Pokusme se tedy rozebrat jednotlivé kategorie účetních jednotek a jejich povinností vyplývajících ze ZoÚ.

I. Kategorie účetních jednotek

Mikro účetní jednotka

Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

  1. aktiva celkem 9 000 000 Kč,
  2. roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,
  3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Malá účetní jednotka

Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

  1. aktiva celkem 100 000 000 Kč,
  2. roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
  3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Pro zajímavost – podle informací Ministerstva financí do kategorie mikro účetní jednotky patří přibližně 87 % obchodních korporací a do kategorie malé účetní jednotky cca 7 %.

Střední účetní jednotka

Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

  1. aktiva celkem 500 000 000 Kč,
  2. roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
  3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Velká účetní jednotka

Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v definici pro střední účetní jednotku a dále se za velkou účetní jednotku považuje vždy subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka.

Subjekty veřejného zájmu

Za subjekt veřejného zájmu se považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je

  1. obchodní společností, která je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
  2. bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
  3. pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
  4. penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
  5. zdravotní pojišťovnou.

Vybrané účetní jednotky

Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.

Pro začínající účetní jednotku se použije právní úprava pro takovou kategorii účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní kriteria stanovené pro danou kategorii účetních jednotek k rozvahovému dni prvního účetního období.

Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty pro dané kategorie účetních jednotek, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah vedení účetnictví a rozsah a způsob sestavování účetní závěrky.

II. Vymezení některých pojmů

Aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy.

Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12.

Průměrným počtem zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

III. Rozsah vedení účetnictví

Obecné pravidlo ohledně rozsahu vedení účetnictví zní, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu, není-li stanoveno jinak.

Ve zjednodušeném rozsahu mohou vést účetnictví:

  • příspěvkové organizace, pokud tak rozhodl zřizovatel, nebo
  • mikro účetní jednotka, nebo
  • malá účetní jednotka bez povinnosti auditu.

Ke změně ve způsobu vedení účetnictví dochází vždy od 1. dne následujícího účetního období, po účetním období, ve kterém ke změně parametrů pro kategorizaci účetních jednotek došlo.

Do ZoÚ se nám vrací pojem jednoduché účetnictví! Právnická osoba může vést jednoduché účetnictví pokud:

  1. není plátcem daně z přidané hodnoty,
  2. její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,
  3. hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a
  4. je současně
    1. spolkem a pobočným spolkem,
    2. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
    3. organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
    4. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
    5. honebním společenstvem.

Pokud by účetní jednotce vznikla povinnost přejít z jednoduchého účetnictví na vedení účetnictví (podvojného), musí toto účetnictví (podvojné) vést minimálně 5 účetních období.

Pro účely jednoduchého účetnictví se:

  • do celkových příjmů nezapočítávají průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné,
  • do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady.

IV. Rozsah účetní závěrky

Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu obecně sestavují účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem tyto účetní jednotky:

  • účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále
  • velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
  • střední účetní jednotky,
  • malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot
    1. aktiva celkem 40 000 000 Kč,
    2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
    3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,
  • ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené bodech 1 až 3 předešlé odrážky.

Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu tvoří součást účetní závěrky obchodních společností. Tyto přehledy však nesestavují následující účetní jednotky:

  • banky,
  • pojišťovny,
  • penzijní společnosti,
  • mikro účetní jednotky,
  • malé účetní jednotky.

Byly informace v článku užitečné?

Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

Ano
Ne
Vyzkoušejte si účetní program Money S3

Vyzkoušejte si účetní program
Money S3

Zdarma a se všemi funkcemi

Aktuální webináře
Dlouhodobý majetek v účetnictví a dani z příjmů
záznam
Roční zúčtování záloh za rok 2022 a novinky 2023
záznam
Účetní uzávěrka/závěrka a inventarizace účtů
záznam
Všechny webináře
Zavřít reklamu
Novinky a špeky v účetnictví