Podnikání cizinců v ČR

Podnikání cizinců v České republice má některá svá specifika. Dnešní článek nahlíží na tuto problematiku z pohledu obchodního zákoníku, živnostenského zákona, účetnictví a daně z příjmů.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Obchodní zákoník

Obchodní zákoník považuje za zahraniční osobu fyzickou osobu s bydlištěm nebo právnickou osobu se sídlem mimo území ČR. Podnikáním zahraniční osoby na území ČR se rozumí podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území ČR. Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.

Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území ČR vzniká ke dni zápisu této osoby v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejsříku. Tato podmínka se však nevztahuje na fyzickou osobu, která je:

  • státním příslušníkem členského státu EU, jiného státu tvořícího Evrpský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,
  • rodinným příslušníkem osoby z EU (EHP či Švýcarska), který má v ČR právo pobytu,
  • státním příslušníkem třetího státu, kterému bylo v členském státě Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta,
  • rodinným příslušníkem osoby podle předešlého bodu, kterému bylo v České republice vydáno povolení k dlouhodobému pobytu,
  • oprávněna podnikat podle živnostenského zákona.

Živnostenský zákon

Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Zahraniční osobou se rozumí – obdobně jako je to vymezeno obchodním zákoníkem – fyzická osoba s bydlištěm mimo ČR a právnická osoba se sídlem mimo ČR.

Pokud ze zákona vyplývá povinnost předložit doklad potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladu včetně jeho překladu do českého jazyka provedeného tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků, pokud tento doklad nebyl vydán v českém jazyce. Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí, musí být ověřena. Požadavek na provedení překladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků a požadavek na ověření pravosti podpisu a otisku razítka se nevztahuje na doklady předložené státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie, nejsou-li pochybnosti o správnosti překladu, popřípadě o pravosti podpisu nebo otisku razítka.

Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Povinnost doložit doklad prokazující udělení víza se nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého podniku.

Fyzická osoba, jíž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a její rodinní příslušníci mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako česká osoba.

Účetnictví

Z obecných ustanovení zákona o účetnictví vyplývá, že se na zahraniční osoby, které podnikají na území ČR, vztahuje povinnost vést účetnictví. Tato povinnost má význam při následném stanovování základu daně z příjmů.

Daň z příjmů

Pro účely zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) je naprosto zásadní otázkou, zda zahraniční osoba je českým daňovým rezidentem či je rezidentem jiného státu. Význam určení rezidentství spočívá v tom, že pokud bude českým daňovým rezidentem, tak veškeré příjmy dosažené jak v ČR, tak i z jiných států podléhá zdanění v ČR. Pokud však nebude českým rezidentem, pak v ČR podléhají pouze příjmy dosažené ze zdrojů na území ČR.

Při určování rezidentství musíme vycházet z toho, zda daný cizinec pochází ze státu, s nímž má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (dále jen „SZDZ“). Pokud SZDZ uzavřená je, pak vymezení rezidentství ve smlouvě má přednost před vymezením rezidentství dle ZDP. Otázku rezidentství tedy určujeme výhradně podle dané SZDZ.

Pokud cizinec pochází ze státu s nímž ČR nemá uzavřenu SZDZ, pak je rozhodující právní úprava dle ZDP. Podle ZDP osoby (poplatníci), kteří mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Obvykle se zdržujícími na území ČR jsou ty osoby, které v ČR pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce (souvisle či v několika obdobích). Započítává se každý započatý den. Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má polatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

Pokud osoba nemá bydliště na území ČR a ani se zde obvykle nezdržuje, podléhají zdanění pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Pokud se jedná o osoby, které se v ČR zdržují za účelem studia nebo léčení, podléhají zdanění v ČR pouze příjmy ze zdrojů na území ČR a to i přesto, že se v ČR obvykle zdržují.

Při zjištění základu daně u cizinců se vychází z výsledku hospodaření. Pokud se jedná o příjmy z podnikání (OSVČ), tak cizinci přestože vedou účetnictví, mohou uplatnit tzv. paušální výdaje stanovené v § 7 ZDP. Základnou pro jejich výpočet jsou skutečně dosažené příjmy a nikoliv zaúčtované výnosy.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close