Daně / Daň z přidané hodnoty/Přenesení daňové povinnosti se od 1. 4. 2015 výrazně rozšiřuje
Novinky a špeky v daních
Nabídka webinářů

Přenesení daňové povinnosti se od 1. 4. 2015 výrazně rozšiřuje

Seyfor, a. s.
07. 04. 2015
Doba čtení7 minut čtení
Líbilo se5

Od dubna se dost výrazně rozšiřuje uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti u tuzemských plnění.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Zákonem č. 360/2014 Sb. došlo v zákoně o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“) k vcelku významným změnám v oblasti režimu přenesení daňové povinnosti (dále také „RPDP“) u tuzemských plnění. Slangově se jedná o tzv. tuzemský reverse charge. Hned v úvodu je třeba konstatovat, že nová právní úprava není, co se týče čtení a zorientování se v problematice, pro „čtenáře“ zrovna přehledná.

Od 1. dubna rozlišujeme dvě kategorie tuzemských plnění, u kterých dochází k přenesení daňové povinnosti – trvalé a dočasné.

I. Trvalé použití RPDP

Jedná se o kategorii plnění, u kterých od 1. 4. 2015 nedochází k žádným změnám a jsou nám již důvěrně známé. Do této kategorie spadají:

  • dodání zlata – § 92b ZDPH,
  • dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 (např. železný šrot, sběrový papír) – § 92c ZDPH a
  • poskytnutí stavebních a montážních prací – § 92e ZDPH.

II. Dočasné použití RPDP

Do této nové skupiny patří:

  • dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 – § 92f ZDPH a
  • mechanismus rychlé reakce – § 92g ZDPH.

Obě tato plnění mají společné to, že „ožívají“ na základě nařízení vlády. A vzhledem k tomu, že vláda v této souvislosti vydala své nařízení (nařízení vlády č. 361/2014 Sb.) pouze k ustanovení § 92f ZDPH, budeme se dále zabývat pouze plněními uvedenými v příloze č. 6 k ZDPH.

Od 1. 4. 2015 se nově uplatní režim přenesení daňové povinnosti u vybraného zboží a to za podmínky, pokud základ daně vybraného zboží přesáhne hodnotu 100 000 Kč.

Nařízení vlády považuje za vybrané zboží tyto komodity:

  • obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrová řepa,
  • některé kovy včetně drahých kovů,
  • mobilní telefony,
  • integrované obvody,
  • notebooky, tablety apod.,
  • herní konzole.

K výše uvedenému vybranému zboží je potřeba poznamenat dvě upřesnění: (i) jedná se o autorem tohoto článku zjednodušující výčet vybraného zboží, rozhodující je zatřídění pod kódy nomenklatury celního sazebníku a (ii) pro cukrovou řepu se režim přenesení daňové povinnosti uplatní až od 1. 9. 2015.

Pokud dojde k dodání vybraného zboží a toto plnění bude v režimu přenesení daňové povinnosti, je samozřejmostí, že jak dodavatel, tak odběratel musí plnění vykázat ve výpisu z evidence podle § 92a ZDPH. Je všeobecně známo, že výpis je možno podat pouze elektronicky. Každé plnění má svůj kód, který dané plnění v rámci výpisu identifikuje.

Kódy předmětu plnění:

  • kód 1 – dodání zlata,
  • kód 4 – poskytnutí stavebních a montážních prací,
  • kód 5 – zboží uvedené v příloze č. 5 ZDPH,
  • kód 11 – převod povolenek na emise skleníkových plynů,
  • kód 12 – obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrová řepa,
  • kód 13 – některé kovy včetně drahých kovů,
  • kód 14 – mobilní telefony,
  • kód 15 – integrované obvody,
  • kód 16 – notebooky, tablety apod.,
  • kód 17 – herní konzole.

Pokud si plátce není jistý, zda jeho tuzemské plnění podléhá RPDP, má ve své podstatě dvě možnosti řešení:

  • může využít ustanovení § 92f odst. 2 – tzn. jak dodavatel, tak odběratel se důvodně domnívají, že plnění podléhá RPDP a obě strany jej uvedou ve svých výpisech podle § 92a ZDPH nebo
  • může požádat Generální finanční ředitelství o závazné posouzení.

V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení žadatel uvede:

  1. popis zdanitelného plnění, jehož se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká (v žádosti lze uvést pouze jedno zdanitelné plnění),
  2. návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

Podání žádosti však podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč.

Pro ilustraci uvádím několik příkladů z Informace GFŘ k režimu přenesení daňové povinnosti v letech 2015 a 2016:

Příklad 1

Plátce A obdrží od svého odběratele (rovněž plátce) dne 13. 3. 2015 úplatu (zálohovou platbu) ve výši 130 000 Kč včetně daně. K uskutečnění zdanitelného plnění (dodání mobilních telefonů) dojde až 30. 4. 2015, tj. po zavedení režimu přenesení daňové povinnosti pro mobilní telefony. Zároveň s uskutečněním plnění je poskytnuta zbývající platba ve výši 170 000 Kč (bez daně).

Plátce A splnil svou daňovou povinnost a ke dni přijetí zálohové platby přiznal tuto transakci na ř. 1 daňového přiznání (základ daně ve výši 107 432 Kč a související daň ve výši 22 568 Kč) za příslušné zdaňovací období v běžném režimu, tj. mimo režim přenesení daňové povinnosti. Na ř. 25 daňového přiznání plátce A uvede hodnotu 170 000 Kč (hodnotu doplatku bez daně). Daň z hodnoty základu daně (170 000 Kč) dopočítá odběratel a uvede ji na řádku 10 daňového přiznání.

Příklad 2

Plátce A se dohodl s plátcem B (objednávka, smluvní ujednání) na dodání mobilních telefonů a videoherních konzolí (přitom základ daně pro mobilní telefony je 80 000 Kč a pro videoherní konzole 90 000 Kč). Zároveň bylo domluveno poskytnutí zálohové platby před uskutečněním plnění, a to v měsíci květnu 2015 ve výši 80 000 Kč, zbývající platba bude uhrazena ke dni uskutečnění plnění v měsíci červenci 2015.

Vzhledem k celkové hodnotě plnění budou v daném případě aplikována pravidla režimu přenesení daňové povinnosti (celková dohodnutá hodnota základu daně vybraného zboží je celkem 170 000 Kč a přesahuje tak stanovený limit). Tj. plátce A nemá v daném režimu povinnost přiznat v daňovém přiznání přijatou úplatu (zálohovou platbu) ke dni jejího přijetí, ale vzniká mu povinnost přiznat hodnotu daného plnění (v celkové výši 170 000 Kč) až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (ř. 25 daňového přiznání). Není nutno přitom ani rozlišovat, ke kterému druhu zboží se zálohová platba vztahuje. Ke dni uskutečnění zdanitelného plnění je také vystaven daňový doklad na obě položky zboží s hodnotou plnění a údajem „daň odvede zákazník“ (§ 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH). Plátce B mimo dalších povinností přizná základ daně (ve výši 170 000 Kč) a vypočtenou daň (v daném případě za použití sazby 21 %) ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (ř. 10 daňového přiznání za příslušné zdaňovací období).

Příklad 3

Plátce objednal u prodejce elektroniky notebooky v hodnotě 120 000 Kč. Zaplatil zálohu 50 000 Kč, kterou prodejce elektroniky nezdanil, neboť na základě údajů v objednávce předpokládal, že celá transakce proběhne v režimu přenesené daňové povinnosti. Odběratel však těsně před dodáním zboží objednávku snížil na hodnotu 90 000 Kč. Zdaněno bude proto v běžném režimu, základ daně se stanoví ve výši 90 000, tj. včetně nezdaněné zálohové platby. Dodavatel bude připraven doložit správci daně, že původní objednávka přesáhla limit, což jej opravňovalo k nezdanění zálohové platby.

Příklad 4

Původní základ daně při dodání notebooků činil 120 000 Kč. Na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem dojde ke snížení základu daně o 30 000 Kč. Protože u původního dodání zboží byl překročen limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti, bude snížení hodnoty základu daně o 30 000 Kč také uskutečněno v režimu přenesení daňové povinnosti.

Byly informace v článku užitečné?

Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

Ano
Ne
Vyzkoušejte si účetní program Money S3

Vyzkoušejte si účetní program
Money S3

Zdarma a se všemi funkcemi

Aktuální webináře
Daňové přiznání právnických osob: prakticky a bez chyb
27. 02. 2024
Daňová optimalizace za 2023: jak si legálně snížit daně
07. 03. 2024
Konsolidační balíček a jeho dopady na DPH
záznam
Všechny webináře
Zavřít reklamu
Novinky a špeky v daních