Úrok z prodlení u náhrady mzdy

Daňovými aspekty úroku z prodlení vážícího se k náhradě mzdy se zabývá dnešní pojednání.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

V obecné rovině je úrok z prodlení sankce, kterou může věřitel požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Ve své podstatě se jedná o ekonomickou „odměnu“ věřitele, za „půjčení“ peněz.

Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády a v současné době odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Tolik tedy obecně k úroku z prodlení.

V praxi si většina účetních umí poradit s úrokem z prodlení, který se váže na neuhrazenou pohledávku vzniklou z obchodního vztahu:

  1. Pohled dlužníka

    Dlužník účtuje o úroku z prodlení na vrub účtu 544 a pokud je v témže roce úrok uhrazen, stává se současně daňově účinným. Pokud do konce zdaňovacího období uhrazen není, nesnižuje základ daně z příjmů. Dojde-li k jeho úhradě až v následujícím zdaňovacím období, snižuje se základ daně z příjmů o tento úrok až v roce úhrady.

  2. Pohled věřitele

    Věřitel je v zrcadlově opačné situaci než dlužník. O předpisu úroku z prodlení účtuje ve prospěch účtu 644 bez ohledu na úhradu. Pokud je úrok z prodlení uhrazen ještě v témže roce, ve kterém bylo o úroku z prodlení účtováno, stává se úrok z prodlení daňovým výnosem. Pokud k úhradě do konce zdaňovacího období nedošlo, dochází v daňovém přiznání ke snížení základu daně o neuhrazenou část úroku z prodlení. Pokud dojde k jeho úhradě až v následujícím roce, musí věřitel o částku přijatého úroku z prodlení zvýšit svůj základ daně z příjmů.

Jak to však bude s úrokem z prodlení, který je navázán na náhradu mzdy? Pokud bude muset zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci náhradu mzdy a s ní spojený úrok z prodlení, vzniká mu s touto výplatou nějaká další povinnost?

Pro správné posouzení výše nastíněných otázek je potřeba zkoumat úrok z prodlení vážícího se na náhradu mzdy z pohledu zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Bez jakékoliv pochybnosti můžeme náhradu mzdy zařadit mezi příjmy ze závislé činnosti. Zcela nepochybně se totiž jedná příjem splňující definici příjmu ze závislé činnosti podle ZDP: „…příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, popř. o příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.“

Úrok z prodlení je svou povahou tzv. akcesorický závazek, jehož existence a důsledky se váží na závazek hlavní, v našem případě na náhradu mzdy. Jinými slovy úrok z prodlení „sleduje“ osud hlavního závazku, pokud by nebyl hlavní závazek, nevznikl by ani závazek akcesorický. Jestliže jsme tedy dovodili, že náhrada mzdy patří podle ZDP mezi příjmy ze závislé činnosti, pak také úrok z prodlení musíme považovat za příjem ze závislé činnosti a pro plátce takového příjmu – ve smyslu ZDP zaměstnavatele – vzniká povinnost jak náhradu mzdy, tak úrok z prodlení podrobit zdanění a následnému odvodu sražených částek.

Výše uvedený závěr koresponduje s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. Zn. 20 Cdo 2006/2011 ze dne 24. 4. 2012, ze kterého cituji:

„Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že mezi příjmy, které plynou zaměstnanci v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce patří mj. i náhrady za ztrátu příjmů ze závislé činnosti [ v případě sporu mezi zaměstnancem (i bývalým) a zaměstnavatelem vyplacené až na základě soudního rozhodnutí jako náhrada mzdy ], a to včetně úroků z prodlení. Úroky z prodlení je tedy nutno zdanit stejně jako příjem ze závislé činnosti spolu s ostatní mzdou (resp. náhradou mzdy), neboť se jedná o příjem, který zaměstnanec dostává v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Mzda přísluší za výkon závislé činnosti a pokud je zpožděna její výplata a v důsledku toho jsou přiznány úroky z prodlení, tedy další příjem, je nesporné, že se jedná o zvýšení příjmu ze závislé činnosti.“

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close