Změny při povinnosti přiznat DPH

Dlouhé roky je plátcům daně z přidané hodnoty známo, že jim vzniká povinnost přiznat daň z přidané hodnoty k okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Od 1. července letošního roku došlo u tohoto základního pravidla ke změnám.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Jednou z oblastí zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), která byla od 1. července 2017 novelizována zákonem č. 170/2017 Sb., je část ZDPH týkající se okamžiku, kdy vzniká povinnost přiznat DPH. Původně byl základní princip uveden v § 21 ZPDH.

Od 1. července byl do ZDPH vložen nový § 20a, který zažitou úpravu modifikuje v tom smyslu, že povinnost přiznat daň u platby přijaté před uskutečněným zdanitelným plněním vzniká pouze v případě, že je zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty dostatečně určité!

Zdanitelné plnění je dostatečně určité, pokud jsou známy alespoň následující informace:

  • je známo zboží, které má být dodáno či služba, která má být poskytnuta,
  • sazba daně a
  • místo plnění.

V praxi se komentovaná změna zásadně dotkne aplikace DPH na tzv. vouchery či poukazy (dále jen „vouchery“). Pokud se bude jednat o jednoúčelový voucher, který bude možno uplatnit pouze při nákupu konkrétního zboží či služby, zcela nepochybně bude prodej takového voucheru zatížen daní z přidané hodnoty.

Naproti tomu u víceúčelového voucheru, jímž lze „platit“ různé zboží či služby, není naplněna podmínka dostatečné určitosti, která je nezbytná pro to, aby prodej takto „otevřeného“ voucheru podléhal DPH. Jinými slovy – prodej víceúčelového voucheru DPH nepodléhá.

Po novele máme nyní v § 21 ZDPH již pouze stanoveno, kdy jsou jednotlivá zdanitelná plnění považována za uskutečněná. Za zmínku stojí následující změny:

  • u dodání zboží je rozhodující okamžik převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, okamžik převzetí již není v zásadě rozhodující,
  • byla zrušena definice opakovaného plnění, která je nahrazena souslovím „zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku poskytované po dobu delší 12 měsíců“. U tohoto nově definovaného plnění platí právní fikce jeho uskutečnění – nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku (s výjimkou roku, kdy se započalo poskytovat plnění). Toto nové pravidlo neplatí například při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu či vody.

Uskutečnění zdanitelného plnění u služeb

Rád bych upozornil na problematiku uskutečnění zdanitelného plnění u služeb. Obecné pravidlo je uvedeno v § 21 ZDPH a říká nám, že zdanitelné plnění je považováno za uskutečněné okamžikem poskytnutí služby nebo okamžikem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.

Z obecného pravidla však existuje výjimka v tom smyslu, že pro okamžik přiznat daň nebo přiznat samotné plnění je rozhodující okamžik poskytnutí služby a nikoliv vystavení daňového dokladu.

Jedná se o tyto situace:

  • pokud příjemci služby s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 ZDPH od osoby neusazené v tuzemsku vzniká povinnost přiznat daň z této služby a
  • poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko podle § 9 odst. 1, na které se vztahuje povinnost podat souhrnné hlášení.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close