Daně / Správa daně/Daňové přiznání na papíru nebo elektronicky?
Novinky a špeky v daních
Nabídka webinářů

Daňové přiznání na papíru nebo elektronicky?

Daňové přiznání na papíru nebo elektronicky?
Seyfor, a. s.
06. 04. 2016
Doba čtení4 minuty čtení
Líbilo se2
Daňové přiznání na papíru nebo elektronicky?

Téměř na každém webu zabývajícím se účetní a daňovou tematikou můžeme zvláště v těchto březnových dnech najít spousty článků, které se zabývají problematikou, jak stanovit základ daně z příjmů, zda a v jaké výši použít paušální výdaje, jaké lze uplatnit nezdanitelné části základu daně, jak je to se slevami na dani. Naopak my se v dnešním článku zaměříme na procesní stránku věci – má se přiznání k dani z příjmů podat v papírové formě či elektronicky?

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Zvláště u plátců daně z přidané hodnoty může tato problematika vzbudit určité udivení, neboť ti už si – předpokládám – zvykli na skutečnost, že jinak než elektronicky učinit podání nelze. Všechna základní podání pro účely DPH – registrace k DPH, daňové přiznání, souhrnné hlášení a konečně také kontrolní hlášení – se činí pouze elektronicky. Elektronická forma je dána speciální úpravou zákona o dani z přidané hodnoty, která má samozřejmě přednost před obecnou právní úpravou.

Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) svoji vlastní úpravu formy podání nemá (pomineme-li „drobnosti“ typu vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a oznámení u platebního zprostředkovatele). Musíme tedy vycházet z obecného procesního předpisu, kterým je pro daňové zákony daňový řád (dále jen „DŘ).

Zvláště za situace, kdy má daňový subjekt zástupce, může otázka uvedená v nadpisu nabýt na významu, neboť nedodržení zákonem požadované elektronické formy podléhá sankci – pokutě – ve výši 2 000 Kč!

Podání optikou DŘ

Podáním se podle DŘ rozumí:

  • jedná se o úkon osoby zúčastněné na správě daní vůči správci daně,
  • posuzuje se podle skutečného obsahu, bez ohledu na to, jak je označeno,
  • musí být zřejmé, kdo jej činí, čeho se týká a co se navrhuje.

Pro námi zkoumanou problematiku, jak dále uvidíme, je zvláště důležité, kdo dané podání činí.

Podání lze učinit těmito způsoby:

  • písemně,
  • ústně do protokolu nebo
  • datovou zprávou (elektronicky).

DŘ zná tři alternativy datové zprávy:

  • podepsaná elektronickým podpisem,
  • odeslaná prostřednictvím datové schránky nebo
  • s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

DŘ dává ohledně elektronického podání ještě jednu možnost: nepodepsanou datovou zprávou. Pokud je toto „neautorizované podání“ do 5 dnů, kdy došlo správci daně, potvrzeno standardními způsoby (písemně, ústně do protokolu či „autorizovanou“ datovou zprávou), přisuzuje takovému úkonu účinky podání – lidově to znamená, že bylo podáno řádně.

V § 72 DŘ je uvedeno, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo povinný audit, je povinen činit následující podání pouze elektronicky (datovou zprávou):

  • přihláška k registraci,
  • oznámení o změně registračních údajů,
  • řádné daňové tvrzení nebo
  • dodatečné daňové tvrzení.

Pomineme-li problematiku auditu a zaměříme-li se na problematiku zplnomocněného zástupce daňového subjektu, tak nám může činit určité výkladové problémy situace, kdy zástupce má zřízenu datovou schránku a daňový subjekt nikoliv, a nebo naopak datovou schránku má daňový subjekt a zástupce nikoliv.

V jaké formě bude podáno daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2015, když má subjekt zástupce pro vyměřovací řízení na DPH? A jak to bude v situaci, kdy má zástupce neomezenou plnou moc, ale z důvodu očekávaného přeplatku na dani z příjmů fyzických osob bude pro daňový subjekt výhodné podat daňové přiznání již v březnu? Je nutno pro tyto účely vypovídat plnou moc?

Pro zodpovězení nastíněných otázek je naprosto zásadní, kdo dané podání činí a zda tato podávající osoba má zpřístupněnou datovou schránku (dále jen „DS“) či nikoliv.

Příklad 1

Daňový subjekt má zpřístupněnou DS, zástupce nikoliv.

  1. Daňové přiznání podává daňový subjekt – musí podat elektronicky
  2. Daňové přiznání podává zástupce – podání může mít „papírovou“ formu

Příklad 2

Zástupce má zpřístupněnou DS a daňový subjekt DS nemá.

  1. Daňové přiznání podává daňový subjekt – podání může být učiněno na „papíře“
  2. Daňové přiznání podává zástupce – musí být podáno elektronicky

Příklad 3

Ani daňový subjekt a ani zástupce nemají zpřístupněnou DS.

Není podstatné, kdo přiznání podává, oba můžou podat na „papíře“.

Příklad 4

Jak daňový subjekt, tak jeho zástupce mají zpřístupněnu DS.

Pro formu podání je nepodstatné, kdo přiznání činí, v obou případech musí být podáno elektronicky.

Byly informace v článku užitečné?

Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

Ano
Ne
Vyzkoušejte si účetní program Money S3

Vyzkoušejte si účetní program
Money S3

Zdarma a se všemi funkcemi

Aktuální webináře
Daňové přiznání právnických osob: prakticky a bez chyb
27. 02. 2024
Daňová optimalizace za 2023: jak si legálně snížit daně
07. 03. 2024
Konsolidační balíček a jeho dopady na DPH
záznam
Všechny webináře
Zavřít reklamu
Novinky a špeky v daních